V čem spočívá základní úkol kurátora výtvarného umění? Jeho zásadní úkol spočívá v tom, buď zprostředkovat pozorovateli obsah prostřednictvím výtvarného umění anebo jistý výběr výtvarného umění. Taková pomůcka tvoří koncept. Koncept výstavy se skládá mj. ze zkušeností, nápadů, umělecko-teoretických vyjádření a k tématu vztažených vědeckých pojednání. Koncept výstavy je rozšířený souhrn představ. Bez ohledu na adresáta má být krátký, skrovný a výstižný. Ve výjimečných případech to je vědecké pojednání. Důvod pro to spočívá ve srozumitelnosti. Adresáti vědeckých pojednání jsou zpravidla vědci, tudíž odborníci, kteří se z nějakého důvodu upsali vždy jednomu nebo více speciálním oblastem a jejich vědomosti zahrnují vícenásobek toho, co si zpravidla návštěvník výstavy v průběhu svého života může osvojit. Bez kunsthistorie nebo umělecko-vědeckého bádání zůstává přístup k umění omezeností. Samotné současné umění zavádí pozorovatele k prodlévání v pochopení, že studium takového rázu nemá význam – tudíž nemá žádný smysl. Studium však tvoří základ. Kunsthistorie resp. umělecko-vědecké zkoumání je bez alternativ.
Je umělecký zážitek podle toho vyhrazeno výlučně odborníkům? Je neškolený resp. podmíněně vzdělaný pozorovatel vůbec schopný uměleckého prožitku? Otázky se nedají tak jednoduše zodpovědět. Samozřejmě je ve výtvarném umění nevzdělaný návštěvník schopen si umění vychutnat – když se chce – při pozorování pocítit „štěstí“, ovšem toto „štěstí“ je spíše neurčité, silně emocionálního ražení. Jako porovnání, i když ne postaveného na roveň, s každým pocitem, který během a na konci umělecké tvorby bude objeven většinou tvůrcem.
Vzhledem k chybějícím vědeckým rozborů a dlouholetým zkušenostem v analýze umění, je předmět pozorování v ojedinělých případech přece jen pochopen, neřkuli v souvislosti vzat v potaz a ohodnocen. Proto zůstává pozorovateli odepřeno štěstí, které vzejde z intenzivního výkladu pozorovaného předmětu. Přes staletí bylo získání poznatků jednou z mála cest ke „štěstí“. Na tuto cestu vstoupili všichni, kteří nejen v zajištění své existence viděli její naplnění. Získání znalostí musí dnes splnit jistý účel.
Zajímavý moudrý člověk jistým způsobem zajištění existence, dobrého života, který je zpravidla chápán finančně. Bezvýznamné nebo lepší získání poznatků, které neslouží peněžním cílům, se zdá, že dosloužilo.
Všichni ze současných pozorovatelů, kteří nechtějí nalézt jen skromné štěstí v nereflektovaném posouzení umění, ale snaží se i jako sběratelé a v tichosti v to doufají, že jejich investice přinese ovoce, aby se prostřednictvím umění dostali k bohatství a slávě, jejich naděje je většinou marným důsledkem. Snažení, k tak zvanému bezvýznamnému získání poznání, nevede nejen k blaženosti během samotného posuzování, ale právě k jistému přizpůsobenému hospodářskému štěstí. Vědecké diskuze uchrání většinou před chybnými nákupy nebo – jinak formulováno – smysluplná rozepře ukazuje zpravidla cestu nejen k sestavě kvalitativně hodnotné sbírky, ale také na nashromáždění značného majetku. A když to nemá být štěstí!
Christian Gracza
Kurátor výstavy „Smysl & štěstí“
Berlín, 13. srpna 2013